Soutěže

O soutěži CanSat jsem v tomto měsíčníku již psal, ale to jsem netušil, s jakou hrdostí budu psát tento článek. Když se podíváte do červencového čísla, zjistíte v článku základní informace o soutěži CanSat. Dovolte mi je lehce zrekapitulovat.

Úkol každého týmu v soutěži by se dal formulovat takto: do obalu velikosti plechovky od limonády s rozměry 11×6 cm vytvořit napodobeninu satelitu, který měří, sbírá a odesílá data do pozemní stanice, kde je z nich sestaven graf. To je primární část mise.
Dále je zde ještě mise sekundární, kterou si každý tým vymýšlí sám, a která je hodnocena zvlášť. Původně jsme chtěli pro každého člena týmu „vlastní“ misi, aby byla zajištěna vysoká flexibilita CanSatu, ale zmiňovaný úspěch nám vydobyla relativně nová sekundární mise: rover. Účelem této mise bylo, aby byl CanSat po dopadu schopný pohybu, zejména pak proto, aby na cizí planetě mohl měřit a porovnávat data z více míst. S touto misí jsme na republikovém finále v Brně-Medlánkách obsadili skvělé druhé místo. Tento úspěch nás nyní motivuje k dalším činnostem a práci na CanSatu a věříme, že jsme schopni v příštím ročníku soutěže obsadit příčku nejvyšší.
Na závěr tohoto článku už mi zbývá jen poděkovat všem, kteří nás jakkoli podpořili. Jmenovitě bych tímto jménem celého týmu poděkoval našim rodinám za podporu, paní ředitelce MDDM Úvaly Janě Krejsové za poskytnuté prostory a potřebnou elektroniku, Pavlu Sýkorovi za jeho skvělé rady, a v neposlední řadě speciální poděkování Adamu Beyerovi, který noc před finále, když se porouchala primární mise (kterou jsme si letos vytvářeli sami) až do tří hodin ráno hledal problém, který vyřešil, a díky tomu jsme vyhráli druhé místo.
Děkujeme, a velmi se těšíme na další ročník soutěže CanSat

Matěj Ira